Život dětí s postižením není lehký, pro ně samotné, rovněž pro jejich rodiče. Zde Vám přineseme příběhy rodin a ukážeme děti, kterým život připravil těžkou zkoušku. Navzdory všemu se o své postižené děti snaží jejich rodiče, nebo rodič sám starat s láskou a nejlépe jak umí. A v tom jim pomáhá také Nadace Naše dítě.
Nika jako dítě
Příběh Niky Michalíkové
Nika se narodila jako neslyšící, má vrozenou sluchovou vadu. Ve 4 letech ji byl voperován kochleární implantát, se kterým začala poměrně dobře slyšet na jedno ucho. Byla to ale dlouhá cesta. Nastavování procesoru bylo zpočátku každých 14 dní, poté každý měsíc, teď, po 10-ti letech, jezdíme 1x až 2x ročně. Jsem ráda, že jsme do této velice náročné operace před lety šly. Bohužel i řečový procesor, jako každá věc po více jak deseti letech, začíná dosluhovat a je už neopravitelný. Proto jsem se obrátila na Nadaci Naše dítě (NND) s prosbou o finanční pomoc na pořízení nového řečového procesoru.
Jsem samoživitelka a cena, kterou jsem musela doplatit, byla příliš vysoká. NND byla moc vstřícná a pomohla mi částkou 40.000,- Kč na pořízení nového řečového procesoru, který bude mnohem výkonnější. Nika s ním uslyší o mnoho lépe. Ten starý musela nosit na 1 metr dlouhém káblíku, upevněném na opasku v pase. Jako 14ti letá dospívající slečna by už ráda tuto krabičku schovala. Nový procesor Nucleus 5 jí to umožní. Má výhodu v tom, že je pouze závěsný za ucho a tak velmi estetický… a Nika už tak nemusí nosit po těle žádné káblíky.
Nika s milovanou maminkou
Nejen dcera, ale i já, se na nový procesor už moc těšíme. Nika lépe uslyší a život tak bude pro ni o něco jednodušší. Jsem moc ráda, že technika ve zdravotnictví jde pořád dopředu a pomáhá potřebným lidem. Nebýt ale NND, jen těžko bych ho mohla pořídit. Proto děkuji Nadaci Naše dítě, která umožnila mojí dceři začít “novou etapu kvalitnějšího života” s novým procesorem. Maminka Niky – Nikola Michalíková
Děti s mentálním postižením
Mentálně postižení zůstanou i v dospělosti dětmi. Jejich mentální úroveň a schopnosti jim nedovolí fungovat samostatně. Vždy budou odkázáni na pomoc jiných a pochopení okolí. Největším problémem rodičů je, co bude s jejich dětmi jestliže oni zestárnou a nebudou schopni o své mentálně postižené dítě pečovat, nebo zemřou. Kdo a zejména jak se o jejich postižené dítě postará? Státní ústavy, vzhledem k velkému počtu klientů, ale i přístupu personálu, častokrát neposkytují prostor, kde je možné s postiženými pracovat intenzivně a individuálně. A bohužel, najdou se i takové, kde to dodnes probíhá jako ve známém filmu Filipa Renče ” Requiem pro panenku “, který byl natočen podle skutečné události.
Existují však zařízení komorního charakteru, kde se o své klienty obětavě starají profesionální a laskaví asistenti. Pečují o těžce mentálně postižené v denním stacionáři a tak umožňují jejich rodičům pracovat. Zejména rodiče ze sociálně slabších rodin a matky samoživitelky by se bez pomoci osobních asistentů jejich mentálně postižených dětí neobešli. Díky osobním asistentům mohou jako tak zabezpečit rodinu a s pocitem, že o jejich dítě je výborně postaráno. Jedním z takových zařízení je Občanské sdružení a denní stacionář AKORD. Nadace Naše dítě s ním úspěšně spolupracuje již několik let. I díky této skutečnosti bude část výtěžku z Aukce věnována právě AKORDU na osobní asistenci pro těžce mentálně postižené děti.
Denní stacionář AKORD poskytuje služby dětem, mládeži a osobám ve věku od 6 – 45 let s mentálním postižením a kombinovanými vadami. Jedná se o uživatele, kteří jsou v důsledku svého těžkého postižení závislí na pravidelné pomoci a podpoře druhé osoby, tzv. asistenta, což jim znemožňuje využívat běžných institucí nebo rodinného prostředí.
Akorďáci
Denní činnost stacionáře zahrnuje kromě obslužných denních činností a úkonů aktivizační programy, sociálně rehabilitační programy, program respitní péče formou ozdravného pobytu, terapeutické programy jako např. muzikoterapie, artterapie, ergoterapie, canisterapie apod. Zařízení systematicky pracuje na naplňování národních standardů kvality sociálních služeb. Zákonným požadavkům přizpůsobujeme metodické materiály a pracovní postupy. Zařízení se velmi věnuje sestavování individuálních plánů na míru každému uživateli.
Sociální služba funguje nepřetržitě od roku 1995. Od roku 2007 je zařízení registrovanou sociální službou dle zákona o sociálních službách č. 108 / 2006 Sb.
Součástí stacionáře AKORD je Fyzioterapeutické centrum AKORD, které zajišťuje rehabilitační služby a podporu dětem, mládeži a osobám s velmi těžkým zdravotním postižením a kombinovanými vadami.
Děti z AKORDU
Samko na canisterapii
Samuel Gálus
Sam je malý 8 letý chlapec, veselý, radostný, má rád zvířatka a lidi, na které působí jako andílek. Být v jeho přítomnosti je uklidňující a naplňující. Ačkoliv je také upoután kvůli svému postižení na kočárek, je velmi vnímavý a citlivě pozoruje všechno dění kolem sebe. Má velkou rodinu, dvě sestřičky, které má moc rád.
Honzik s kladivem
Jan Koltáš
Honza je mladý muž, který je velký sportovec, ačkoli se pohybuje na vozíku. Fandí Spartě a sám hraje hru Boccia – házení míčků na cíl. Jako “muž ” se ve stacionáři zapojuje do všech oprav a údržbářských prací. Jeho velkou zálibou je hudba. Sám aktivně provozuje hru na buben. Je velmi optimistický, pozitivně naladěný a to každý den. Ve stacionáři je od doby jeho založení, tj. od roku 1995.
Natalka
Natálie Sedláková
Natálka je 27 letá slečna. Také celoživotně upoutána na invalidní vozík, velmi citlivá a empatická, má ráda malé děti. Její velkou vášní je jídlo, ve stacionáři se ráda zapojuje do vaření, pečení, přípravy občerstvení na oslavách. Plánuje, co se má připravit na svačinu a při její přípravě umí přiložit ruku k dílu. Ráda si zazpívá každou “lidovku” a improvizuje při hře na piáno. Často od ní slyšíme otázku “můžu vám pomoci s ostatními klienty?“.
Pavlínka s osobní asistentkou
Pavla Skružná
Pavlínka je 21 letá slečna. Přestože jí tělo neposlouchá, tak jak by mělo, je hodně snaživá a chce být co nejvíc soběstačná. Ráda maluje a nemusíme jí přemlouvat do jakéhokoliv tvořivého programu. Je to moderní slečna, která má ráda modu a ocení, když jí asistentky pěkně nalíčí a učešou.
Děti z AKORDU jsou zde uvedené s laskavým svolením jejich rodičů a ředitelky AKORDU, pani Ireny Duškové. Moc děkujeme!
